Zkuste mi prosím odpovědět mou dětskou otázku. Pokud by hrozil nedostatek vody v přírodě, lze vyrábět vodu v laboratoři?
Vodu (H₂O) lze teoreticky vyrobit v laboratoři syntézou vodíku (H₂) a kyslíku (O₂), ale proces přípravy je energeticky náročný K výrobě vodíku například elektrolýzou vody spotřebujeme až 60 kWh na 1 kg H₂, což je neefektivní. Navíc bychom v podstatě vyráběli vodu z vody. Umělá výroba je zbytečná, pokud nejde o ultračistou vodu pro specifické technologické účely, např. ve farmacii nebo mikroelektronice. Umělá syntéza se ekonomicky nevyplatí – například výroba 1 litru vody by stála řádově více než její získání z přírodních zdrojů. Voda je přitom na Zemi hojně dostupná. Vědci a vědkyně se spíše zaměřují na čištění a úpravu stávající vody než na její syntézu. I odstraňování solí z mořské vody je efektivnější než výroba vody „od nuly“.
Jaké jsou podle vás nejaktuálnější výzvy v oblasti hospodaření s vodními zdroji?
Aktuální výzvy v oblasti hospodaření s vodními zdroji jsou globální i lokální. Globálně se jedná o problémy jako je fyzický nebo ekonomický nedostatek vody, její znečištění a dopad klimatické změny, které ovlivňují dostupnost a kvalitu vodních zdrojů. Příkladem problematické situace je Indie, kde nevhodné dotace vedly k nadměrnému čerpání podzemních vod, což způsobilo vážné ekologické problémy.
V České republice se problémy s vodními zdroji mohou projevit lokálním nedostatkem vody nebo znečištěním vodních toků i podzemních vod. Odborníci by měli být schopni posoudit a zhodnotit tyto výzvy a vyvinout účinné strategie pro jejich řešení. Efektivní hospodaření s vodou, ochrana vodních zdrojů a adaptace na klimatické změny jsou klíčové pro udržitelnou budoucnost vodního hospodářství.
Jaká rizika ovlivňují vodní zdroje a jak do nich může zasáhnout člověk? Co z toho vyplývá pro množství a využitelnost vody?
Na základě našich nejnovějších studií zaměřených například na vodní zdroj Čeperka u Pardubic, který zásobuje přes 100 000 obyvatel, se ukazuje, že i v České republice může dojít k nedostatku vody. Nemluvíme však o akutním ohrožení v nejbližších letech, ale spíše o tzv. komfortním nedostatku, který může nastat v horizontu 30 až 40 let podle klimatických prognóz a hydrogeologických modelů.
To znamená, že vody nebude vyloženě málo, ale její dostupnost může být omezená v porovnání s dnešními standardy. Vodní zdroje nemusejí být schopné zajistit stejný odběr jako dosud, a bude tedy třeba s vodou začít více šetřit.
Jak jsme na tom se spotřebou vody v Česku?
Česká republika patří dlouhodobě k nejúspornějším národům v Evropě, co se týče spotřeby vody v domácnostech. Šetrnost k vodě je u nás zakořeněná a je to rozhodně pozitivní zpráva.
Na druhou stranu zůstává problémem, že i přesto plýtváme kvalitní pitnou vodou tam, kde by to nebylo nutné. Pitná voda se využívá například ke splachování nebo zalévání, přestože by na tyto účely mohla sloužit voda z jiných zdrojů – recyklovaná, dešťová nebo technická.
Co s tím můžeme dělat?
Řešením je zavedení oddělených rozvodů vody pro různé účely. Moderní stavby už s tím částečně počítají, ale tento přístup je potřeba rozšířit. Používání recyklované nebo dešťové vody například ke splachování může výrazně snížit tlak na vodní zdroje.
Změní se kvůli klimatickým změnám i zemědělství?
Ano, i to je pravděpodobné. Každá plodina má jiné nároky na vodu, a jakmile se mění klima, je potřeba tomu přizpůsobit i zemědělské využití krajiny. Historie zná případy, kdy nevhodná volba plodin zničila nejen vodní zdroje, ale i půdu.
V čem může studijní obor Management vodních zdrojů přispět k řešení současných problémů se zásobami vody?
Jedním z hlavních přínosů tohoto programu je příprava odborníků/odbornic, kteří rozumí složitým vztahům mezi využíváním vody a dalšími zájmy v krajině – zemědělstvím, těžbou surovin, rozvojem obcí i liniovými stavbami. Tyto zájmy často vstupují do přímého konfliktu s ochranou vodních zdrojů. Například pěstování plodin pro biopaliva, jako je řepka nebo kukuřice, zvyšuje použití pesticidů. Ty se pak dostávají do podzemních vod. Stejně tak těžba štěrkopísku, který je potřebný pro stavebnictví, ohrožuje vodní zdroje zejména tam, kde jsou vázané na sedimenty lemující velké řeky.
Pro jaké lidi je studium Managementu vodních zdrojích ideální volbou?
Obor je vhodný pro ty, kdo mají široký zájem o přírodu, vodu a životní prostředí. Není třeba hluboká specializace v jednom vědním oboru. Studentky a studenti se učí základy geologie, geografie, chemie, biologie, ale i práva a ekonomiky. Důležité jsou také komunikační a prezentační dovednosti, které s nimi trénujeme už během studia, kdy zadání úkolů simuluje situace z praxe.
Co vše bude po dostudování znát a umět absolventka/absolvent tohoto programu?
Aby mohli navrhnout efektivní řešení využívání vodních zdrojů nebo správně vyhodnotit dopady změn v krajině, potřebují znalosti o výskytu a pohybu vody na povrchu i v podzemí. Právě to je klíčem ke kvalitním posudkům, které pak rozhodují o využitelnosti konkrétních zdrojů. Program je velmi prakticky zaměřený. Odborníci/odbornice z praxe často sami oslovují fakultu s žádostí o doporučení absolventů/absolventek – poptávka po nich je totiž dlouhodobě vysoká. Mnohdy se bohužel pracovní místa obsazují lidmi bez potřebné kvalifikace, což může mít v dlouhodobém důsledku vážné ekologické a ekonomické následky.
Kde po ukončení studia nachází absolventi a absolventky uplatnění?
Většina pracuje v soukromých firmách zaměřených na hydrogeologii, geologické průzkumy, těžbu nebo sanační práce. Další část pracuje ve státní správě – na vodoprávních úřadech, krajských či městských úřadech nebo v institucích ministerstev.
Typické pozice jsou například: odborný hydrogeolog/hydrogeoložka, projektant/ka vodních děl, samostatný/á řešitel/ka či specialista/specialistka na ochranu podzemních vod. Díky osvědčení o odborné způsobilosti, které mohou získat po několikaleté praxi v oboru, mohou pracovat i jako živnostníci/živnostnice.
Takže po lidech vzdělaných v tomto oboru je velká poptávka?
Ano, v České republice se každoročně hloubí zhruba tisíc nových vrtů a zpracovává přes pět tisíc odborných posudků na drobné vodní zdroje. Rovněž každé nové stavební povolení vyžaduje odborné vyjádření k zasakování vody. Poptávka po kvalifikovaných lidech tedy stále roste – a právě tento program připravuje absolventy a absolventky na to, aby na tyto výzvy byli připraveni.
Jaký je o program Management vodních zdrojů zájem mezi uchazeči a uchazečkami o studium?
Výuka běží třetím rokem. Ovšem teprve prvním rokem nově jako samostatný studijní program. Na bakalářské úrovni je cílem mít kolem 20–30 studujících v každém ročníku. Mohou si zvolit specializaci – od minerálních vod, přes ochranu vod a sanační opatření, až po výpočet zásob pro konkrétní vodní zdroje. Náš program je odpovědí na naléhavou potřebu trhu práce i na výzvy spojené se změnou klimatu. Nabízí pestrou a smysluplnou cestu pro každého, koho zajímá voda, krajina a jejich budoucnost.
Foto: Archiv Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
