V minulosti byla naprostá většina studií základního výzkumu kognitivní neurovědy prováděna izolovaně a zkoumala vztah mezi jedním neurovědním ukazatelem a jedním kognitivním jevem. To je problematické, protože jednotlivé znaky zřídka vysvětlují (ve statistickém smyslu) více než 20 % interindividuální variability. Z klinického hlediska je to neuspokojivě málo a zpochybňuje to praktickou užitečnost velké části kognitivních neurověd. Cílem tohoto projektu je překonat toto omezení a využít neuronální data ve spojení s genetickými a dalšími biologickými a behaviorálními ukazateli k vytvoření modelů, které jsou schopny předpovídat širokou škálu kognitivních charakteristik s vysokou přesností na úrovni jednotlivých subjektů.
V této studii používáme řadu sekvencí MRI, abychom získali rozsáhlé poznatky o různých neuroarchitektonických charakteristikách účastníků. Tyto mapy jsou pak vztaženy k široké škále behaviorálních/kognitivních jevů shromážděných během přibližně 5 hodin experimentů na každého účastníka, aby se zjistilo, jak dobře lze tyto jevy vysvětlit/předpovědět pomocí neuronálních charakteristik. Kromě toho se porovnává vysvětlující/prediktivní síla map založených na MRI nebo kombinaci MRI, genetiky a profilů krevních biomarkerů s mapami využívajícími pouze genetickou informaci. Analýzy síly ukazují, že nejefektivnějším a nejekonomičtějším způsobem provedení studie je zkoumání všech behaviorálních a neuronálních charakteristik na jediném velkém vzorku účastníků (více než 500). Vzhledem k velkému množství testů je ideální spolupráce s mezinárodními odborníky.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.