V době počátků budování zahrady v letech 1920−1922 na pozemku skoro žádné stromy nerostly, byla to původní zelinářsko-pícninářsko-pastevní plocha zaopatřovacího ústavu rozparcelovaná na čtverce. Ve městě se chovalo mnoho hospodářských zvířat včetně koní, kteří byli dopravním prostředkem, na dvorech se běžně chovaly slepice, králíci a další drobné zvířectvo. Za války lidé tajně drželi tato zvířata na půdách, ve sklepích a kde se dalo. Bylo také nutné zajistit zvířatům krmivo.
Po roce 1922 se v zahradě začala budovat jezírka, stavět skleníky, tvořit první zahradní úpravy a sázet stromy. Na fotografii je inspektor František Jirásek (v klobouku), který s prof. Podpěrou zahradu založil. Mnohé expozice máme na zahradě dodnes.
Na fotografii z 20. let je inspektor František Jirásek (v klobouku), spoluzakladatel zahrady Identita druhého muže není známá.
Foto: Archív MU, nedatováno.
Známý brněnský zahradní architekt a nestor svého oboru, prof. Ivar Otruba, který je tvůrcem mnoha botanických zahrad a zná jejich historii, účel a potřeby jako nikdo jiný, se kdysi vyjádřil o naší zahradě jako o klasické univerzitní zahradě hřbitovního typu. Toto označení si jistě vysloužila kvůli svému umístění uprostřed města, kdy nenavazuje na volnou přírodu, kvůli ohraničení tvrdými ploty ze všech stran, ale i pro množství vzrostlých stromů, které sice návštěvníkům poskytují příjemný stín, ale nedovolují mnohým světlomilným a vesele barevným rostlinám, aby zde rostly. V podrostu se tak často objevují druhy stínomilné, resp. stín snášející, se kterými se setkáváme často i na hřbitovech. Patří k nim například břečťan, který je smutečním symbolem, a ve městě ho hojně roznášejí ptáci, kteří požírají jeho dužnaté plody. Zahrada je nejkrásnější v jarním období, kdy neolistěné stromy dovolují jarním rostlinám ukázat jejich krásu.
Pro zahradu je typické množství vzrostlých stromů, které návštěvníkům poskytují příjemný stín. Foto: Libor Teplý, 2019.
Proměny, které se odehrávají v přírodních vědách či matematice, přilákaly více než 4 500 návštěvníků. Přes dvě stě nadšených přírodovědců z řad vědců a vědkyň, vyučujících a studujících, si pro ně 27. září 2024 připravilo celkem 62 stanovišť v obou areálech SCI MUNI.
CaviPlasma technologie pro čistění odpadních vod od těžko odstranitelných polutantů získává Cenu TA ČR v kategorii SPOLEČNOST a stává se také absolutním vítězem s titulem Český nápad 2024.
